Pokud toužíte po nevšedním zážitku, navštivte město Teplice. Když projdete tajemným lesem na Písečný vrch, najdete zde hvězdárnu, která se tyčí k nebi na samém jeho vrcholku a tento rok slaví 60 let od svého založení. Budete-li mít tu kuráž, abyste vystoupali po úzkých vysokých schodech až nahoru ke kopuli, zjistíte, že zde je instalován velký dalekohled. A pokud budete mít i čistou oblohu jako my, můžete se mnou nahlédnout do chvíle, kdy jsme tímto dalekohledem pozorovali Slunce…
Tedy, třídy 1. F, 1. A, 1. B a 1. C vyrazily v pátek 19. 1. 2024 na exkurzi do Teplic se záměrem dovědět se něco nového o vesmírném mezihvězdném prostoru. Kopec i schody jsme zvládli bez obtíží, a tak jsme si mohli užít dalekohled.
Jak dobře víme, Slunce není ve skutečnosti v mezihvězdném prostoru tak krásně žluté, jako jej vnímáme tady na Zemi, nýbrž svítí bíle. Díky technice a filtrům jsme mohli na hvězdárně pozorovat sluneční koronu a sluneční skvrny v zeleném zabarvení, zobrazující aktivitu Slunce v ultrafialovém spektru. Následně jsme jej pozorovali v barvě rudé, to když jsme chtěli vidět sluneční protuberance.
Když jsme měli za sebou denní pozorování Slunce, přesunuli jsme se do teplického planetária. Věděli jste, že výraz “planetárium“ vychází z pojmenování projekčního optomechanického přístroje, který promítá obrazy na projekční kopuli? Budova teplického planetária se nachází dole ve městě. Sešli jsme tedy kopec a přesunuli se do budovy, kde pro nás měli připravenou promítací místnost. Tady nám na přivítání promítli na strop budovu našeho gymnázia ve vesmíru. Následoval výklad k pozorování noční oblohy, souhvězdí Orionu, Velkého vozu či Býka, jejich pohybům po noční obloze a seznámení s nejjasnějšími hvězdami, jako jsou třeba Sirius nebo Polárka.
Setkání s hvězdami noční oblohy bylo pozoruhodné, možná až magické. Málokomu se pak chtělo po tomto zážitku domů. Snad se sem jednou vrátíme. Nebo se po rekonstrukci a modernizaci pražského planetária vydáme za nevšedními zážitky tam!
Natalie Hanzlíková, 1.F
